Zahrada kolem chaty
V dnešní uspěchané době je místo v lesích na dohled s rybníkem tím pravým prostorem pro klidný pobyt o samotě, posezení s přáteli i pro aktivní pohyb na čerstvém vzduchu.
Zrekonstruovaná chata potřebuje nové okolí, které by optimálně zapadlo do okolí, nabídlo spoustu motivace pro hry i tiché místečka k odpočinku a rozjímání. Zároveň nemá své majitele zatěžovat namáhavou prací na záhonech, proto jsou keře i trvalky navrženy z domácích druhů, které nebudou vyžadovat velkou péči.
Pozemek je nepravidelného kosodelníkového tvaru zužujícího se jižním směrem. Řešená plocha je ve svahu, který klesá od severozápadu k jihovýchodu. V severní části je svah plynulý a nad chatou je část pozemku víceméně v rovině. Podél jižní fasády terén výrazněji klesá a dramaticky se mění.
Na ploše se nachází množství vzrostlých stromů, ale minimum střední a nižší zeleně. Pozemek je z větší části zatravněn kvetoucí loukou a je až na menší plochy kolem stavby jednou velkou loukou.
Vzhledem k poloze řešeného objektu je chata v těsném kontaktu s okolní přírodou a jejími porosty. Podél nedaleké strouhy na severovýchodně jsou roztroušeny skupinky vrb a olší.
Sever je uzavřen hradbou pravděpodobně uměle vysazených až dvaceti metrových smrků.
Svah pod cestou směrem jižním za řešeným pozemkem je porostlý věkově, druhově i typově různorodou směsicí rostlin. Od přestárlých vrb až po plazivé ostružiny. Pod svahem a jihozápadně od pozemku se nachází mokřady, které po několika desítkách metrů přechází ve vodní plochu – rybník. Právě sem je otevřen hlavní výhled z pozemku.
Návrh se snaží maximálně pracovat se stávajícím stavem. Jedná se jak o vegetaci, tak o terén. Jsou použity volně se vlnící křivky, které nekontrastně obtékají stavbu chaty. Použité technické prvky jsou řešeny tak, aby co nejvíc splynuly s atmosférou místa.
Celková koncepce je podřízená přírodnímu charakteru celé kompozice a tvarování všech záhonů navazuje na okolní přírodu.
Výrazným prvkem probíhajícím celou zahradou je kamenný šlapákový chodník. Ten začíná u vstupu na pozemek vydlážděným půlkruhem a pokračuje k chatě. Vstup do objektu je řešen samostatnou teráskou, o schod níž je umístěna ranní terasa, určená na posezení v ranních a dopoledních hodinách, kdy sem bude svítit slunce.
Šlapákový chodník pak pokračuje směrem k udírně, kde se větví a spodní část zabíhá ke kůlně na dřevo. Jeho horní větev pokračuje přes travnatou loučku se solitérním stromem a kruhovou lavičkou na horní terasu. Zde je umístěno velké kruhové odpočívadlo s ohništěm. Posezení je propojeno kruhovým schodištěm s vydlážděným prostorem za chatou. Zde je možno komunikovat přes okno s kuchyňkou umístěnou v přízemí chatky. Vydlážděná plocha pak navazuje na chodník vedoucí od vstupu na pozemek. Tím se celý okruh uzavírá.
V dolní části zahrady je pak bez přímého komunikačního propojení umístěno ještě několik aktivit. V první řade jde o hřiště, které by mělo být součástí trávníkové plochy. V případě potřeby vymezení jeho hranic možno použít jednu řadu kamenné kostky položené na úroveň drnu. Tak nebude kámen bránit sekání.
Dále je do spodního jihovýchodního rohu zahrady situován altán. Sloužit bude pro nerušené, skryté posezení, četbu a odpočinek
V trávníkové ploše je vymezená část s intenzivně sekaným trávníkem, vzhledem k navštěvovanosti chaty dva až čtyřikrát v měsíci. Zbytek je ponechán jako kvetoucí louka, které vyhovuje sekání dva až třikrát do roka. Sníží se tím náročnost na údržbu a zároveň můžeme pozorovat kvetoucí byliny, které nahradí velké plochy trvalkových záhonů náročných na údržbu.
Keřové záhony v zahradě vymezují jednotlivé oddělené části úpravy. Záhony jsou použity na svažitých partiích pozemku, které jsou náročnější na údržbu (sekání) a opticky i fyzicky oddělují zahradu od komunikace probíhající podél západní hranice. Záhony po okraji parcely by měly navazovat na okolní přírodu a svým charakterem a použitým sortimentem do ní přecházet.